Etický kodex

7 ZÁKLADNÍCH ETICKÝCH PRINCIPŮ PSYCHOFONETIKY

VLASTNÍ ETICKÉ JÁDRO PSYCHOFONETIKY PLATNÉ PRO POSKYTOVÁNÍ PÉČE O KLIENTY, PRO SEBEROZVOJ A PRÁCI TERAPEUTA, PRO DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ, PÉČI O ZDRAVÍ A ŠKOLENÍ, V RÁMCI PSYCHOPHONETICS INSTITUT INTERNATIONAL, PACE A INTERNATIONAL ASSOCIATION OF PSYCHOPHONETICS PRACTITIONERS (převzato z www.pace.sk)

Autorem: Yeuhuda Tagar

Verze ze září 2007 (první psaná verze byla z roku 1993, etický základ pro Filofonetiku, Filofonetické poradenství a Psychofonetiku od r.1989).

Tato kapitola obsahuje základní etické, filozofické a vzdělávací principy psychofonetické praxe.

Etické principy jsou pro praktikující terapeuty a školitele této modality tak nevyhnutelné a praktické, jako kterýkoliv jiný aspekt této modality, a současně poskytují i duchovní kontext v rámci praxe a naplňují tak její skutečné poslání.
Etické principy vyjadřují psychoterapeutickou aplikaci cesty poznání, která vychází z probuzení se vůči vlastní lidskosti, závazku ke svobodě jednotlivce jako základu pro znovu-vytvoření lidského společenství.
Níže uvedené principy do značné míry sdílejí rostoucí počet moderních přístupů k poradenství, psychologii, psychoterapii a koučingu pro osobní rozvoj, inspirovaných a vedených pravým duchem naší doby. Patří mezi ně především teoretické a praktické proudy spojené se zdravím, psychosyntézou, humanistickými, existenciálními, na osobnost zaměřenými, transpersonálními procesy, založenými na sebevyjádření, psycho-somatická a spirituální psychologie.

Současně s načrtnutím metodologie Psychofonetického konverzačního poradenství tento dokument obsahuje též vzdělávací principy Akademie PACE a Mezinárodního psychofonetického institutu s ohledem na jejich přístup ke školení studentů v oblasti poradenství. S Filofonetickým a Psychofonetickým unikátním přístupem k rozvoji lidského potenciálu - se Psychofonetika jako profese a Akademie PACE jako vzdělávací institut zavazují k vyjadřování těchto principů v praxi, školení i v organizačních procesech.

Společně s etickým kodexem Mezinárodního psychofonetického institutu a etickým kodexem Psychofonetické praxe - jsou tyto principy považované za vlastní etický základ a praktický kodex této modality.

1. VNITŘNÍ VÝBAVA

LIDSKÉ BYTOSTI JSOU PLNĚ VYBAVENÉ NA SVOJI ŽIVOTNÍ CESTU.

Lidský život v první řadě považujeme za smysluplné učení se a příležitost pro růst, a to prostřednictvím jeho výzev a krizí. Strávení - zpracování vlastních zkušeností je zároveň zdokonalováním vnitřního vybavení a i prostředkem na proces růstu.

Člověk je zároveň vybaven schopností vnímat další krok v projevení se tohoto potenciálu. Volba přijít k poradci je vyjádřením této schopnosti. Když důvěřujeme v toto vnitřní vedení, tak zároveň předpokládáme, že vybraný poradce současně může poskytnout všechno, co daný člověk v dané chvíli potřebuje.

Hlavním vyjádřením rostoucí schopnosti poradce být klientovi nápomocným, je schopnost přistoupit k vnitřní výbavě klienta jako k příležitosti na jedinečné střetnutí.

Základním předpokladem je, že zdroje pro další krok v rozvoji klienta, jeho uzdravení a transformaci žijí v nitru KLIENTOVA vnitřního života a v jeho vnějších podmínkách, nikoli v nitru a v okolí poradce.

Toto jedinečné setkání může vytvořit posun v kombinaci vnitřních zdrojů klienta s jeho životními podmínkami, k čemu poradce přispívá jen povzbuzením. Potenciál k tomuto posunu je živě přítomný v životě klienta a ne poradce. Zodpovědnost to projevit není zodpovědností poradce, ale klienta. Tento přístup představuje hlavní pracovní prostředek poradců.

2. VNITŘNÍ VEDENÍ

VEDENÍ A VNITŘNÍ VŮDCE JSOU NEODDĚLITELNOU SOUČÁSTÍ LIDSKÉ DUŠE. KLIENT MÁ VŽDY V PROCESU ROZHODUJÍCÍ SLOVO.

Pokud chceme, aby klient skončil na konci této cesty na místě řidiče (toho, kdo to řídí, vede), musíme od počátku postupovat tak, aby klient v pozici řidiče i začínal. V průběhu jízdy si lidé jen těžko můžou prohodit místa.

V praxi to znamená, že je potřebné poskytnout dostatek příležitostí a bezpečí v rámci poradenského procesu, aby vnitřní vedení a klientův vnitřní vůdce dokázali vyjádřit potenciál obsažený v jeho vnitřním životě - a vstoupit až do jeho vědomého života. Na poradenskou interakci nahlížíme jako na prostor, kde se klient učí projevit sebe samého.

Osobní, profesionální a filozofické poznání a zkušenosti poradce nesmí nikdy nahradit vnitřní vedení klienta. Otázky typu: jaké jsou hlavní body, kterými je potřeba se v dané chvíli zaobírat, kam by měla práce směřovat a jaký by měl být její cíl, nakolik pro-aktivní by měl proces být, jak intenzívní, hluboký, transformativní, vyživující anebo jiný - konečná odpověď na všechny tyto otázky musí přijít od klienta.

Sezení musí být vedené takovým způsobem, aby zajistilo klientovi příležitost činit vlastní rozhodnutí, udávat směr a mít vše pod kontrolou.

Poradce si může a nemusí být vědomý mnohých velmi dobrých důvodů, proč by bylo lepší nevstupovat do určitého tématu nebo úrovně zkušenosti v určité chvíli, kdy mohou být oba, klient i poradce, obeznámeni se základním přínosem případného vstupu. V takovém případě mohou být volbou ze strany klienta - ať tuto volbu odůvodní či nikoli, anebo jen projeví svůj odpor vůči něčemu - vyjádřením skrytého vedení, které si klient uvědomuje, ale poradci zůstává skryté.

Respektování těchto jemných vnitřní hlasů může znamenat podpoření svobody klienta anebo v opačném případě ovládání jeho vůle v daném procesu rozvoje. Na zdravé cestě osobního rozvoje bude každý jednotlivý krok uskutečněný vlivem vnějšího vedení s největší pravděpodobností vykoupený tím, že ho bude potřebné znovu otevřít a svobodně a pod vlastním vnitřním vedením zopakovat. Jako poradci nesmíme přispívat k břemenu, kterého se budou muset v budoucnosti naši klienti zbavit. Proto může psychofonetická akční fáze poradenství začít až na základě vysloveného přání klienta vycházejícího z jeho vlastního obrazu, který si vytvořil na základě vlastních priorit a směřování.

3. SEBE-POZNÁNÍ

KLIENT JE TOU JEDINOU AUTORITOU, KTERÁ MÁ POZNAT A ROZHODOVAT O SMYSLU VLASTNÍCH ZKUŠENOSTÍ. SMYSL (ZKUŠENOST) NENÍ DANÝ, JE VYTVOŘENÝ LIDSKÝM JÁ.

Jen vlastník zkušenosti může rozhodnout o jiný smyslu. žádná informace dana zvenku nemůže dát poznání. Jinak unikátní spojení mezi vlastním vnímáním vlastnými pojmy umožňuje skutečné poznání.

Vnější autorita postavená na interpretaci významu klientovy zkušenosti nepatří do této modality.

Poznání pochází z nepřerušovaného střetnutí mezi vnímáním a pojmem určitého fenoménu/jevu. Znamená to, že existuje úplná jednota mezi dimenzí jevu, který se manifestuje smyslem, a další dimenzí stejného jevu, který je možné rozpoznat a uvědomit si jen skrze aktivní tvorbu pojmů pozorujícího.

Ta druhá dimenze se skládá z: významu vnímaného fenoménu; jeho pravdivosti ( z úhlu pohledu daného člověka); univerzálních zákonů, které se skrz to projevují; jeho vztahu k dalším fenoménům; pojmenování reality pro toho, kdo ho vytvořil.

Schopnost vytvořit nové spojení mezi Vjemem a Pojmem stejného jevu - je neoddělitelnou součástí duchovních schopností lidského myšlení. Avšak v případě jevu lidské zkušenosti objevujícího se v lidské duši, máme co do činění s fenoménem, který je schopný sebepoznání postaveného na schopnosti myslet si svoji vlastní realitu - spojit Vjem a Pojem libovolného aspektu sebe samého v nitru své vlastní bytosti.

Proto tu pozorovatel lidského fenoménu/jevu (v tomto případě poradce) nesmí dokončit spojení mezi fenoménem klientovy zkušenosti a jeho významem, který vzniká v rámci mentální aktivity klienta. Klient je tím, kdo tu musí dokončit tento krok k vytvoření osobního významu své vlastní zkušenosti. Tato dynamika je Psychofonetice nazývána přiřazení významu vlastní zkušenost.

Úloha poradce spočívá ve vytvoření nové příležitosti pro sebe-pozorování, v stimulování nového úhlu pohledu na něho a v povzbuzení čerstvého myšlení, které je může spojit a vybavit novým významem.

Tento nově vytvořeným význam je tím nejpozitivnějším přínosem poradenství jako takového. Klienti je tím, kdo poznává, interpretuje, vytváří smysl vlastní zkušenosti; klient se musí stát "expertem" vlastní zkušenosti a jejího významu. Poradce si musí dávat pozor, aby se nestal nevědomou náhradou myšlení klienta - tvořením jeho nové reality. Úloha poradce spočívá v povzbuzení tohoto poznání a ne v převzetí této činnosti za klienta! Poznání poradce může být nápomocné jako stimul, výzva, uvědomění si anebo jako návrh případného nového úhlu pohledu, obsahu a souvislostí. Nemá ale nahradit autorizované poznání vlastníka zkušenosti.

4. TÝMOVÁ PRÁCE

PSYCHOFONETICKÉ SEZENÍ JE TÝMOVÁ PRÁCE DVOU STEJNĚ DŮLEŽITÝCH PARTNERŮ.

Pokud je klient v zásadě vybaven pro cestu svého života, včetně výhradní schopnosti uvědomit si význam své vlastní zkušenosti a pokud má poradce schopnost povzbudit projev takovéto základní výbavy - pak se potřebují stejnou měrou pro sebe navzájem pro tu část cesty, kterou mají urazit společně.

Musí spolu vytvořit tým stejně důležitých partnerů, kde je veškerý respekt, důvěra a podpora nevyhnutelnou součástí úspěšného partnerství. Hodnota týmové práce je kulturním skokem, který odlišuje tento druh poradenství a psychoterapie od starobylé tradice postavené nad kultuře expertů. V praxi to znamená ducha týmové práce: eliminace nevědomého chování a činnosti postavených na hierarchii a autoritě; znamená to úplný koncenzus na důležitých rozhodnutí; nemožnost předpokládat pravdu za druhého člověka, ale čtení pravdy vlastní; vzájemná čestnost a otevřenost o společné úloze. Zahrnuje to závazek o vzájemné péči o týmovou roli. Poradce můžeme v týmové práci popsat jako povzbuzujícího společníka na klientově cestě za sebepoznáním. Tento druh společenství můžeme vyjádřit jako "Spolupracující aktivita": namísto toho, aby poradce věděl, viděl a podporoval různé aspekty klienta - tak to dělají oba společně: mají Spolu-vědět, Spolu-vidět a Spolu-podporovat aspekty klientova vnitřního života, o které se rozhodli se postarat. Klient je považován za aktivního člena terapeutického týmu. Hlavní motto týmové práce může znít: "Kde se dva anebo tři sejdou v mém jménu, tam Jsem Já mezi nimi." Ono Já Jsem je tady chápané jako Univerzální Lidské Vědomí manifestující se skrze Já Jsem přítomných lidí

5. "JÁ JSEM" MÁ PŘEVZÍT VEDENÍ

KLIENTOVO "JÁ JSEM" (JÁDRO JEHO BYTOSTI) MÁ DOSTAT VŠECHNY PŘÍLEŽITOSTI, ABY MOHLO VSTOUPIT DO PROCESU TĚLA A ŽIVOTA, ABY VEDLO, ČINILO VOLBY, POZNÁVALO A PŘEVZALO VEDENÍ.

Všechny profesionální volby a rozhodnutí poradenství se musí řídit tímto pravidlem.

Základem je poznání "JÁ" působícího jako integrujícího centra lidské duše, jako jádra vlastní identity. "JÁ" je Pozorovatelem, Pociťujícím, Dávajícím významy a Rozhodujícím ve vztahu k naší vlastní existenci i k fenoménům, se kterými se ve světě střetáváme.

Praktický cíl celého psychofonetického procesu můžeme popsat jako umožnění pozvání, vystrojení a povzbuzení "JÁ" klienta, aby vstoupilo do všech zákoutí klientových zkušeností, aby v nich převzalo vedení, uchopilo je, postaralo se o ně a plně je prostoupilo. Svým způsobem je všechno ostatní pouze prostředkem k tomuto cíli a nic nemůže morálně ospravedlnit umenšení tohoto cíle.

Oslovení a spolupráce s "JÁ" klienta jako plnohodnotného partnera ve vzdělávacím- terapeuticko-koučovacím procesu se děje v této modalitě od úplného začátku.

Celý proces je sestavený tak, aby rozhodující slovo měl klient, až po technické provedení jednotlivých sekvencí. V důsledku toho se žádná část Akční fáze této modality nezačne dříve, než dojde ze strany klienta k jasné volbě o celkovém směřování skrze vytvoření Přání, definovaného a artikulovaného samotným klientem.

Základní praktické činnosti uspořádané tak, aby "JÁ JSEM" mohlo vstoupit a uchopit všechny aspekty sebe samého, jsou:

• Vědomé zaměření se (Soustředění)
• Vnímání
• Vyjádření gestem
• Vizualizace
• Mluvení
• Pohyb
• Gesto
• Zvuk
• Pojmenování
• Učinění rozhodnutí
• Sdílení

Tyto činnosti, pokud jsou správně vykonané, dokáží zapojit "JÁ JSEM" způsobem, který umožní jeho vstup do původně nevědomých aspektů své zkušenosti. V poradenském procesu je vytvořené největší možné množství takovýchto příležitostí.

6. VYŠŠÍ ZODPOVĚDNOST

NA ZÁKLADĚ VÝŠE UVEDENÉHO, SE V PŘÍBĚHU PORADENSKÉHO PROCESU PORADCE ZODPOVÍDÁ VYŠŠÍ AUTORITĚ V NITRU VLASTNÍ BYTOSTI, KTERÁ EXISTUJE NAD VLASTNÍ OSOBNÍ EMOCIONALITOU, INTELEKTUALITOU, TOUHAMI A TEORIEMI.

Tato vnitřní vyšší autorita má univerzální povahu, její zájem je všelidský, ač se její přítomnost vynořuje jednotlivci z jádra jeho individuálního lidství.
Žádný jednotlivec nemá monopol na univerzální pravdu, a žádný návod nemůže zaručit univerzálnost osobních představ o tom, co vytváří univerzální realitu. Je tu potřebná pokora vůči pravdě, která je větší než osobní. Princip Vyšší zodpovědnosti je více směrem, o který je potřeba se usilovat, a nikoli jako specifický systém víry. Je více soustavnou připraveností a ochotou zpochybnit svůj vlastní pohled na realitu, má přednost před činěním si nároků na vlastní nadřazenost anebo držení se vnitřního výkladu. Princip Vyšší zodpovědnosti je závazek revidovat vlastní duševní dynamiku, včetně svých představ a pojmů a vlastní osobnosti - z hlediska vlastní nejvnitřnější spirituality.

7. SEBEPÉČE

PORADCE SA ZAVAZUJE K NEUSTÁLÉMU PROCESU PÉČE O SEBE, SEBE-UVĚDOMĚNÍ A DALŠÍMU OSOBNÍMU ROZVOJI, KTERÝ MŮŽE BÝT JASNĚ VYJÁDŘENÝ, SDÍLENÝ A DOSVĚDČENÝ KOLEGY ANEBO SUPERVIZÍ KVALIFIKOVANÝCH PROFESIONÁLŮ Z OBORU.

My, kteří se vnímáme jako ti, kteří povzbuzují druhé v jejich sebe-péči a v osobním rozvoji, se musíme starat o sebe a svůj osobní rozvoj. Poradce je mentor a kouč pro lidi, kteří mají záměr pozvednout úroveň svého bytí přes prohloubení, rozšíření a zvýšení svého vědomí. Toto je probíhající cesta.

Poradce musí být osobou, která je odhodlaná k takovémuto závazku a neustálému zvyšování své úrovně, aby byl adekvátním mentorem pro druhé. Pokud je zvyšování svého sebeuvědomění něco, co nemůžu dělat nebo se rozhodnu to nedělat nebo to pro mě nefunguje, tak tu není žádný základ, na kterém můžu stavět mentorování druhých v osobním rozvoji.

Na bezprostřednější etické rovině - je to jedině závazek poradce k neustálému a pokračujícímu procesu sebe-péče, osobního rozvoje, rostoucího uvědomění si a léčení, který ho činí bezpečným, schopným a jasným v pozici být oporou druhým lidem v momentech, když sdílejí a odhalují zranitelné situace a místa v sobě samých. Díky praktickému neustávajícímu procesu sebe-uvědomění je stále aktualizovaná poradcova schopnost vést motivaci, záměry, předpoklady, interpretace a směr, jasnost východisek poradce a míra jeho relevantnosti pro klienta jsou úplně závislé na stupni jeho usilování o sebe-uvědomění a sebe-péči.

Hlavním nástrojem na zabezpečení neustálého zlepšování sebe-péče a osobního rozvoje, je poskytování pokračujícího osobního rozvoje a požadavek na supervizi v naší profesionální asociaci - International Association of Psychophonetics Practitioners (Mezinárodní asociace psychofonetických poradců, IAPP).

***

Všechny výše uvedené principy zobrazují naše všeobecné postoje, záměry a principy. Jejich specifická aplikace v libovolné lidské situaci by měla vždy zůstat záležitostí poradcové a klientově intuici a volby v daném místě a čase.