Čistíme, vymetáme a tříbíme (ŠAUČA)

Kde? V našem těle a v naší mysli......Dalším tématem z jógového desatera JAMA NIJAMA dle Patandžalího Jógasútry je čistota (šauča). Myšleno čistota těla a mysli. 

Co se týká našeho těla, udržujeme ho ve stavu čistém. Nemusím zde zmiňovat, že tělo myjeme, čistíme zuby, rozčesáváme vlasy, stříháme nehty atd. Patří sem i všechny jógové očistné techniky, kterými čistíme tělo jaksi "zevnitř". Člověk touží žít co nejdéle a v co "nejzachovalejším" stavu, aby i stáří pro něj bylo přínosem, kdy konečně sklízí plody svého života a nemusí toto požehnané období svého života prožívat v tělesném utrpení.

Pro jogíny je stav zralosti s plnou psychickou a fyzickou silou normálním stavem lidské bytosti, který by si měl člověk udržet až do samého konce života. K podpoře zdravého a správně fungujícího těla přispívají jógové čistící (často nazývané omlazující) techniky. 

Jedná se o šankhaprakšálanu (očistu střev), vamanadhautí (očista žaludku), nauli (masáž břicha), dantadhautí (péče o chrup a dásně), nétí (očista nosu), kapalabháti (očista nosu a čelních dutin), trátak (očista očí). V mnoha případech se jedná o pokročilé techniky a doporučuje se při jejich provádění asistence učitele. Tento týden jsme se na jógových lekcích věnovali nácviku kapalabháti a uddijána bandhy, která je součástí vamanadhautí a nauli.

Co se týká očisty myšlenek, těžko mi říct, co jsou tzv. "špinavé" myšlenky. Pro každého je to jiné. Všeobecně víme, že v myšlenkách neubližujeme, nezlobíme se, cítíme se spokojeně, nezávidíme, myslíme na pozitivní a správné věci, zaměřujeme mysl k vyšším cílům, pravdám a hodnotám. No pěkně jsem to napsala, ale.... realita je taková, že nám chodí na mysl i ty opačné myšlenky, postoje, ty tzv. černé, špinavé, nedobré ... a ty opravdu není dobré ignorovat.

V rámci zachování rovnováhy to funguje tak, že kde je světlo je i tma. A čím více světla (čištění), tím více tmy neboli stínu (špíny se ukáže). Nezní to příliš optimisticky. Má to však i tu pozitivní stránku, kterou je rozvoj, evoluce, pokrok, které tak jako tak nelze zastavit. Jako bonus pak přichází vědomější, jasnější a smysluplnější život s osobní schopností zdravě čelit problémům a životním výzvám a schopností se s nimi vypořádat.

Pokud se však rozhodneme uklidit jen tak, aby nebylo nic vidět a "smetí" vmeteme pod koberec, bude tam mít svůj vlastní život, a jednoho dne o sobě dá vědět. Celou dobu se můžeme tvářit, že máme krásně uklizeno, budeme pracovat na zkrášlování svého "domu" (rozumějte budeme živit a podporovat ty pozitivní a čisté myšlenky), ale na druhou stranu budeme ignorovat ty "nečisté". A ve chvíli, kdy to nejméně čekáme, nás překvapí a to často v podobě, která nás může velmi zaskočit. Nevysvětlitelné reakce zlosti, nervozity, hněvu, nenávisti, podráždění, smutku, žárlivosti, deprese, únavy, atd. ....

Když se o své stíny pravidelně nestaráme, nenápadně nás časem zahalí svou tmavou nepropustnou mlhou a postarají se o takový nepořádek v našem životě (vztazích, emocích, prožitcích a pocitech), který nejsme často schopni uklidit ani za jeden dlouhý život.

Jak se postarat o své stinné stránky?

Jako první platí: neignorovat je. Vědět o nich. A když o něčem víme, můžeme s tím začít pracovat. Můžeme se rozhodnout, co s tím uděláme. A udělat to. Někdy ale práci na stínu stojí v cestě nějaká překážka, blok.

Variant je několik.

1. Buď o stínu ani nevíme, ale zrcadlí nám ho okolí nebo naše tělo (zdraví).

Zde dochází k tak častému upozorňování, že si nakonec všimneme nebo jsme donuceni si všimnout. Například se nám opakují stále stejné nepříjemné situace s určitými lidmi, nebo nás okolí začne upozorňovat na naše zvláštní chování či projevy, nebo začneme mít zdravotní problémy, které se chronicky opakují (psychosomatika). A začneme hledat příčinu toho všeho, co se nám děje. Nebo také ne.

2. Již o své stinné stránce víme, chceme s ní něco udělat a problém zpracovat, ale nevíme jak na to. Buď to vzdáme a mávneme nad tím rukou (zameteme znovu pod koberec) nebo hledáme inspiraci, pomoc, která nám ukáže cestu. Metod existuje mnoho.

3. Známe svůj stín, víme již, jak na to, ale nemáme potřebnou sílu, motivaci, odhodlání, odvahu. Může nám bránit jakýkoli blok ve formě sebedůvěry, strachu, sebepochybností, nedostatku vůle. S tím vším se však dá také pracovat. A pokud se k tomu rozhodneme, tak právě zde, překračujeme ten pomyslný práh a stáváme se vědomějším, vyrovnanějším a plnějším člověkem (ovšem pokud se neotočíme zády, nevezmeme smetáček a lopatku a nezačneme smetí vmetat zpět pod koberec).

Při každém "smítku špíny" se můžeme nacházet na kterémkoli z těch tří stupňů - variant. Nebo i někde mezi.... Některá špína je drobeček, některá už popelnice odpadků. Je to jen naše rozhodnutí, jestli si "doma" uklidíme i pod kobercem nebo ne. A jen si představme, že při každém sociálním styku s druhým člověkem ho zveme do toho svého pomyslného "domu" a on vás do toho svého. I tento obraz by mohl být pro nás tou správnou motivací k úklidu.

Pokud máte chuť "čistit" a nevíte si s tím rady, můžete zkusit úžasnou "úklidovou firmu" zvanou Psychofonetika. Pomocí jejich nástrojů lze "podmetenou špínu" uvidět, vyjádřit, pojmenovat a rozhodnout se, co s ní a poté to i zrealizovat. Svobodná, vědomá cesta seberozvoje a práce na sobě, to je to, co čistí. 

Hodně štěstí v úklidu:) Eva Šrámková