JÓGOVÉ DESATERO JINAK

20.09.2018 14:43

Věnujeme se na kurzech jógy i trochu filozofii:)

Loňské kurzy se nesly v duchu práce na vnitřních orgánech podle čínské medicíny, kdy každý měsíc byl věnován jednomu orgánu, na který bylo zaměřeno cvičení - jak asány (jógové pozice), tak i techniky (pranájáma, bandhy, mudry, relaxace s vizualizací), které je podporovaly v činnosti.

K letošním pravidelným kurzům, které začaly v září, mi přišla inspirace věnovat se trochu i té duševně - duchovní práci na sobě sama. Zařadila jsem do kurzů jógové desatero JAMA - NIJAMA (co nedělat a co se doporučuje dělat) a to trochu z jiného úhlu pohledu.

Fyzickým cvičením těla to vše začíná. Na jógu se hlásí klienti s různou představou, která by měla splňovat jejich očekávání. Převážná část klientů má problémy s pohybovým aparátem (bolesti v zádech, špatná hybnost kloubů, problémy s trávením, únavou, bolesti hlavy), ale časem vnímají, že potřebují něco víc - začnou pátrat, co je "za TÍM". A tady je vhodné zařadit první z cvičení - uvědomění, kterým je právě jógové desatero - chcete-li deset morálních zásad - doporučení, kterými by se měl "jógín" ve svém životě řídit.

JAMA-NIJAMA je prvním stupněm v osmidílné PATANDŽALIHO stezce královské RADŽA jógy.

Čemu jsme se již na kurzu věnovali:

Týden první: SANTÓŠA (spokojenost)

Jde o nastavení naší mysli. Jsem spokojený - spokojená. Jednoduché.... ale ....

Neříkám, že problémy se nemají řešit, naopak. Ale ne vždy se k řešení dokážeme rychle propracovat. Co ale můžeme je, si uvědomit, že pocity nespokojenosti, které prožíváme, můžeme změnit. Už samo uvědomění si vlastní nespokojenosti nás "vytáhne" z jeho prožívání do pozice pozorujícího a z této pozice si můžeme vybrat, zda se vrátíme zpět do pozice nespokojenosti či spokojenosti. Většinou si zvolíte spokojenost (pokud ovšem není vaší vášní pocit být stále nespokojený:)

A poté co si vyberete spokojenost, vaše játra se zaradují:) Zkuste se jen usmát, opravdu fyzicky utvořit na ústech úsměv a hlídat ho, aby se neztratil. Můj dobrý kamarád mi již léta říká: "hlídej úsměv šakti", jen jako frázi....donedávna, než jsem vyzkoušela "hlídat". Už vím, jak důležité a příjemné to je. A pak pošlu úsměv i do svých jater (orgánu emocí, kterému nespokojenost a naštvanost fakt nedělá dobře) a pak se i má játra usmívají. A přijde i uvědomění si, že ten věčně přítomný pocit nespokojenosti a rozladěnosti nemá vždy pevnou příčinu. A to je SANTÓŠA.

Týden druhý: AHINSA (neubližování)

Neubližujeme. Ne záměrně či vědomě. Ale stále se to děje. Ano, všichni jsme si řekli, že od TEĎ nebudeme již nikomu ubližovat:) A nejedná se jen o ubližování fyzické, ale také mentální, duševní. Již myšlenka, postoj, emoce, naše reakce (snad i pohled) mohou ubližovat. A nejen ostatním. Zasaženo je tu naše srdce.

Pokud ubližujeme ostatním, většinou jsme schopni si toho všimnout a rozhodnout se s tím přestat (nebo také ne). Většinou se na to ale napojí špatný pocit ze sebe sama, výčitky, sebeobviňování, sebekritika, hněv otočený k sobě a tady se to týká nás. Ubližujeme sobě. Ubližujeme si i přílišnou kritikou, očekáváním, přepínáním sil, neláskou, sebepochybnostmi, sebenenávistí, nerespektováním sebe sama.....seznam je dlouhý.

A pak je tu ublížení z minulosti. Stalo se to. Ale důsledky jsou stále tu. Pocity se nemění, někdy i sílí. Zase bych mohla vypsat seznam, co ublížení způsobilo a způsobuje.

Ublíženo může být na 4 rovinách:

První: někdo nám ublížil

Druhá: ublížili jsme sobě

Třetí: my jsme někomu ublížili

Čtvrtá: ublížili jsme božskému principu

Propojenost je tu opět jasná. Bylo nám ublíženo, cítíme hněv, nelásku, nenávist, boj, ukřivděnost, smutek.....a tím opět ubližujeme sobě, tedy druhá rovina se propojí s první. Ten co ubližoval, o tom ani nemusí vědět. Co s tím? Postarat se o sebe.

Odpuštění. Není třeba chodit za jednotlivými lidmi a říkat jim, odpouštím ti, ale můžeme jim odpustit v sobě a tím ošetřit i své zranění. Stalo se to, že jsme obrátili všechny tyto emoce hněvu, křivdy, zranění .... proti sobě. Odpustíme si i za přemíru kritiky k sobě, pochybností, vzteku, hněvu, nerespektování svých potřeb atd.

A dostaneme se k třetí rovině. Prosíme všechny, kterým jsem ublížili, o odpuštění. Zase v sobě. Pokud to neuděláme, špatné svědomí, zlost, vztek na sebe, výčitky....., které jsou s tím spojené a které prožíváme, se namíří vůči nám a my jsme ti, kterým to ubližuje.

Čtvrtá rovina, pro mnohé nepředstavitelná, je prosba o odpuštění boha, svědomí, duchovnosti, toho božského v nás .... všeho vyššího, v co věříme a proti čemu jsme se i nevědomě i jen v myšlenkách mohli postavit. Příkladem bývá častá sebekritika, kdy se stavíme do role kritika proti své božské přirozenosti. Tady otázka "a kdo jsem já, že se mohu kritizovat", má často efekt uvědomění toho božského v nás, proti čemu brojíme.

Neubližujeme fyzicky, slovem, myšlenkou, reakcí, emocí.... a čistíme staré křivdy, ublížení a prosíme stále za odpuštění. Pak se začne naše srdce radovat. To je AHINSA.

Do vánoc proběhne cca ještě deset jógových lekcí, na kterých budeme pokračovat k dalším tématům JAMA-NIJAMA. S klienty, kteří na sobě pracují a tématům se chtějí věnovat hlouběji, nabízím psychofonetické sezení, kde jdeme společně do hloubky a překážky na jejich cestě sebepoznání jsou schopni během společného sezení rozkrýt a ošetřit.

O dalších tématech, která věřím, že budou stejně přínosná nebo alespoň inspirativní, jako ta probraná, vás budu průběžně informovat:)

Těším se na společnou práci a přeji pěkný den Eva Šrámková